Šíření informací o Katyňském zločinu je úkolem generace potomků obětí i dalších generací. Nezapomínáme na naše nejbližší, kteří zahynuli na tom nelidském místě, navzdory tomu, že jejich jména měla být vymazána z paměti. Jména našich příbuzných jsou dnes s námi na katyňských deskách v Českém Těšíně – Kontešinci.
Kontešinec
Kontešinec je dnes vilová čtvrť u řeky Olše. V době první světové války se zde nacházela kaple a vojenský lazaret, v meziválečném období pak vojenská kasárna. Ta byla v roce 1941 přeměněna na jeden z nacistických zajatecký táborů pod označením Stalag VIII D. V roce 1979 byl na jeho místě postaven Památník mezinárodní solidarity protifašistické koalice.
Sdružení Katyňská rodina v České republice se po mnoho let snažilo, aby zde byly umístěny pamětní desky katyňských obětí.
Stalo se tak 29. dubna 2011 při slavnostním odhalení pamětních desek obětem druhé světové války. U pomníku byly umístěny čtyři desky se jmény padlých polských a československých vojáků a také tři desky s 222 jmény obětí ze Zaolší zavražděných v Katyni, Medném a Charkově.
Záštitu nad ceremoniálem, který vedl kněz senior Bogusław Kokotek, převzali polský velvyslanec v České republice Jan Pastwa a český velvyslanec v Polsku Jan Sechter. Přítomni byli i zástupci Velvyslanectví Polské republiky v Praze, jejího generálního konzulátu v Ostravě, představitelé Českého Těšína a Cieszyna, představitelé polských organizací v Zaolší, polských a českých sdružení válečných veteránů, či školní mládeže. Čestnou stráž drželi čeští a polští vojáci.
Katyňské desky byly odhaleny předsedou sdružení Katyňaská rodina v České republice Józefem Pilichem: „Tato jména našich otců se zde neměla objevit, měla být vymazána z paměti. Od tragických událostí muselo uplynout 71 let, aby se mohla vrátit zpět nad Olši. Ano, tato jména jsou dnes s námi, na těchto deskách. A vždy si je budeme pamatovat.“ Slova se rovněž ujal Jacek Dziuba, zástupce Úřadu pro válečné veterány a oběti útlaku ve Varšavě. V dopise shromážděným Jan Sechter, český velvyslanec ve Varšavě, mimo jiné napsal: “Rád bych poděkoval historikovi Mečislavu Borákovi, členům sdružení Katyňská rodina a polským organizacím na Zaolší, že nikdy nezapomněli na zločin v Katyni ani na jeho oběti, a že o tomto zločinu informovali své spoluobčany v České republice.“
Slavnosti v Kontešinci předcházely přednášky pro českou a polskou mládež na téma Katyňského zločinu prof. Mečislava Boráka ze Slezské univerzity v Opavě a Andrzeje Zawistowskieho z Ústavu národní paměti.
Hosté události se přesunuli do kavárny Noiva, kde polská generální konzulka Anna Olszewska rovněž vyznamenala medailí „Pro Memoria“ členy Katyňské rodiny Alenu Lukascowou, Mieczysława Witoszka a Henryka Wranika.
Většinu nákladů na rekonstrukci pomníku hradil Městský úřad Český Těšín. Zvláštní poděkování patří tehdejšímu místostarostovi Stanisławu Folwarcznému. Příprava nových desek byla spolufinancována institucemi a společnostmi v Polsku a v České republice, včetně Třineckých Železáren, velký organizační příspěvek přinesl zesnulý Eugeniusz Delong.
Následující měsíc po těchto slavnostech proběhla z iniciativy Velvyslanectví ČR ve Varšavě v budově polského senátu výstava s názvem „Katyň – Paměť polského národa – Osud obětí ze Zaolší“, která byla ke zhlédnutí v Zaolší již v dubnu 2010. Autory výstavy byli Marian Steffek z Dokumentačního střediska Kongresu Poláků a prof. Mečislav Borák, vědecký pracovník Slezského muzea a Slezské univerzity v Opavě. Varšavské vernisáže se zúčastnili představitelé polských a českých vědeckých institucí, Kongresu Poláků a předseda a místopředseda Katyňské rodiny v České republice Józef Pilich a Mieczysław Witoszek.
Několikrát do roka, často za účasti delegace spřátelené Katyňské rodiny v Katovicích a za přítomnosti zástupců polského konzulátu, se Katyňská rodina schází u desek v Kontešinci a po položení květin pokračuje v setkání v kulturním středisku Střelnice v Českém Těšíně.
V dubnu je takovou příležitostí Den památky obětí Katyňského zločinu, v květnu Svátek polské ústavy 3. května a konec druhé světové války, v září výročí vypuknutí druhé světové války, svátek na přelomu října a listopadu a Den nezávislosti Polska v listopadu. Katyňská rodina také doprovází delegace a oficiální hosty z Polska a České republiky při kladení květin. A tak zde u příležitosti Dne polské komunity a Poláků v zahraničí položil 4. května 2013 květiny předseda Senátu Polské republiky Bogdan Borusewicz, předseda Senátu České republiky Milan Štěch, starosta Českého Těšína Vít Slováček a jeho zástupce Stanisław Folwarczny. Józef Pilich je seznámil s historií vzniku katyňských desek. V předvečer Svátku Všech svatých 31. října 2013 pozvala Rodina společně s Polským sdružením bojovníků konzulku Mariu Kovacs a kněze seniora Bogusława Kokotka. Józef Pilich, který vzpomínkový akt uváděl, řekl: „Stojíme na tomto místě s velkým dojetím a respektem, připomínáme si své blízké, kteří odpočívají daleko od nás na vojenských hřbitovech a v hrobech roztroušených po celé Evropě (…) Dnes jsou zde v duchu s námi a spojujeme se s nimi.“
Dne 4.7. 2014 se členové Rodiny setkali v Kontešinci s polskou velvyslankyní v Praze Grażynou Bernatowicz a generální konzulkou Annou Olszewskou, které položily květiny ke katyňským deskám. 10. dubna 2018 se konalo setkání k 78. výročí Katyňského zločinu a 8. výročí Smolenské tragédie pořádané společně Generálním konzulátem Polské republiky v Ostravě a Katyňskou rodinou za účasti dalších polských organizací a duchovenstva. Zpěvem vlasteneckých písní ozdobil událost sbor pro střední školy „Collegium Iuvenum“ pod vedením Leszka Kaliny.
Připomínáme si výročí
Slavnost k 75. výročí Katyňského zločinu pod názvem „75 let evropské památky Katyně“ uspořádaná 24. dubna 2015 pod záštitou generální konzulky Anny Olszewské se, po odhalení katyňských desek, stala nejdůležitější událostí v dosavadní historii Rodiny. Začala u památných desek básní „Knoflíky“ od Z. Herberta, kterou přednesla vnučka zavražděného policisty Halina Pijarska. Čestnou stráž převzala reprezentativní jednotka polské armády. Květiny položili mimo jiné velvyslankyně Polské republiky v Praze Grażyna Bernatowicz, vedoucí Úřadu pro veterány a oběti útlaku Stanisław Ciechanowski, ředitel IPN v Katovicích Andrzej Sznajder, zástupci společenských organizací a orgánů místní správy. Poté se hosté přesunuli do kulturního střediska Střelnice, kde zazněly projevy a krátký koncert skupiny TAGrupa z MK PZKO Český Těšín – Osiedle a přednáška prof. Mečislava Boráka o Katyňském zločinu a obětech ze Zaolší. Následně se promítal film podle jeho scénáře „Stíny svědomí“.
Slavnost doprovázela výstava „Katyň – paměť národa“ Mariana Steffka z Dokumentačního centra Kongresu Poláků a profesora Mečislava Boráka ze Slezského muzea a Slezské univerzity v Opavě.
Předseda Józef Pilich zahájil svůj projev slovy:
„Jmenuji se Józef Pilich. Je mi 82 let, z toho 75 žiji bez otce. Jmenoval se také Józef. Byl slezským povstalcem, legionářem Piłsudského a po demobilizaci policistou. Poslední službu vykonával jako okresní velitel vyšetřovací policie ve Slezském kraji ve Fryštátě. Po neúspěšném pokusu o útěk do Rumunska byl vězněn, zastřelen a pohřben ve společném hrobu v Mednoje. Dnes se tam nachází polský válečný hřbitov a je tam pohřbeno 6311 našich příbuzných, včetně mého otce.
Přestože žiji bez otce už 75 let, díky mé úžasné matce mi vzpomínka na něj zůstává dodnes. Právě díky jejímu poselství a učení. Řídím sdružení již více než 20 let. Chci, aby se památka na mého otce a všechny, kteří sdíleli jeho osud, nezmizela. V této misi pokračuji ze své povinnosti vůči všem, aby svědectví této nelidské vraždy zůstalo navždy v naší paměti.
Cílem dnešního výročního setkání, které organizuje sdružení Katyňská rodina v České republice, je upozornit naši společnost na pravdu o katyňské tragédii a uchovat si památku jejích obětí, našich otců, bratrů, příbuzných a přátel.“
Tato událost, které se účastnilo okolo 135 lidí, měla širokou odezvu u nás i v Polsku.
V Kontešinci se 5. listopadu 2018 konaly také slavnosti ke 100. výročí nezávislosti. Vystoupil na nich generální konzul Janusz Bilski. S reprezentačním praporem dorazili rovněž členové Katyňské rodiny z Katovic. U památníku opět zpíval sbor střední školy „Collegium Iuvenum“ pod vedením L. Kaliny (pozdější laureát Zlatého pásma v mezinárodní soutěži „Varsovia Cantat“).
Během slavnosti „Dne památky obětí Katyňského zločinu“ 12. dubna 2019 předseda Józef Pilich připomněl, že pro členy Rodiny je jedním z nejdůležitějších úkolů uchování paměti „zrozené z útržků pravdy“. „Ať navždy zůstane naživu,“ apeloval, „ať se lidstvo už nikdy neuchýlí k takové krutosti.“ Setkání se zúčastnila starostka města Cieszyn Gabriela Staszkiewicz a také starostka města Český Těšín Gabriela Hřebačková, která řekla: „Byla jsem v Katyni a vím, jakou hrůzu tam člověk cítí (…) Kdyby ty stromy mohly mluvit, křičely by s pláčem…“
Zasedání
Zasedání vedení sdružení Katyňská rodina se konají jednou měsíčně, většinou první úterý. Členové se scházejí jednou ročně, obvykle kolem Vánoc a Nového roku, aby po projednání organizačních záležitostí mohli společně trávit čas ve slavnostní atmosféře s oplatkami a občerstvením. Hosty těchto setkání jsou naši přátelé z kruhu polských válečných veteránů v České republice, Katyňské rodiny v Katovicích, generální konzulové (postupně Anna Olszewska, Janusz Bilski, Izabella Wołłejko-Chwastowicz a konzulka Maria Kovacs), český historik prof. Mečislav Borák (do roku 2017), předseda Kongresu Poláků Józef Szymeczek, novinářka Otylia Toboła a přátelé Rodiny.
Dne 15.10. 2013 se v Bocanovicích konalo výjezdní setkání dvanácti členů Rodiny, spojené s oslavou 80. narozenin předsedy Józefa Pilicha. Když promlouval ke svým přátelům, řekl: „Od samého začátku jsem přemýšlel o vybudování něčeho trvalého, co by lidem připomínalo Katyňský zločin. Povedlo se. V současné době je naším úkolem uchování povědomí o těchto událostech a předávání našich znalostí dalším generacím.“
Na členské schůzi 7.12. 2016 předseda oznámil, že v souladu s národními požadavky byl název sdružení změněn na „Rodzina Katyńska w RCz – Katyňská rodina v ČR, z. s. (zapsaný spolek)“. Takto je zapsaná do rejstříku Okresního soudu v Ostravě. Toho dne se naposledy dělil o své objevy v postsovětském archivu prof. Mečislav Borák. Zemřel po krátké nemoci 15. 3. 2017. Poslední rozloučení se konalo 21. 3. v kruhu blízkých. Toho dne se pak v posluchárně Slezské univerzity v Opavě rozloučili s profesorem studenti, akademici, přátelé a známí, včetně Józefa Pilicha a vedoucího sekce regionálních dějin ZG PZKO Stanisława Gawlika. Mečislav Borák je pohřben na městském hřbitově ve Slezské Ostravě (více v kapitolách „Mečislav Borák a Katyňská rodina“ a „Mečislav Borák – rozloučení s profesorem“).
Schůze představenstva a členské schůze Katyňské rodiny v letech 2018 a 2019 probíhaly ve stanoveném režimu. Doufáme, že se v následujících letech budeme moci vrátit k dosavadnímu způsobu činnosti.
Setkávání s představiteli Polska
Velvyslanectví Polské republiky v Praze a Generální konzulát Polské republiky v Ostravě každým rokem zve členy Katyňské rodiny na slavnosti u příležitosti polského Svátku ústavy a Dne nezávislosti Polské republiky. Od roku 2014 je Rodina také zvána na konzulát na zářijová setkání u příležitosti Dnů NATO v Ostravě, největší propagační akce letectva ve střední Evropě, pořádané sdružením „Jagello 2000“, podporované Ministerstvem obrany ČR, vedením Moravskoslezského kraje, města Ostravy a řadou dalších organizací.
Na velvyslanectví v Praze se členové Rodiny například 22. února 2011 zúčastnili setkání prezidenta Bronisława Komorowského s představiteli polské komunity a Poláků ze Zaolší.
Ve stejném roce proběhlo na generálním konzulátu v Ostravě předvánoční setkání za účasti ministra Stanislawa Ciechanowského, který poprvé vyznamenal obyvatele České republiky medailí „Pro Patria“. Ta byla zřízena usnesením ředitele Úřadu pro válečné veterány a oběti útisku dne 1. září 2011. Udělována je osobám (fyzickým i právnickým) jako uznání zvláštních zásluh při udržování paměti o boji za nezávislost Polské republiky. Mezi oceněnými byl i předseda Józef Pilich.
Na slavnostech u příležitosti polského Dne nezávislosti 17.11.2014 prezident Komorowski udělil třem Polákům žijícím v ČR vysoká státní vyznamenání. Byl mezi nimi i předseda Rodiny Józef Pilich, kterému byl udělen Důstojnický kříž Řádu za zásluhy Polské republiky.
První oficiální návštěva prezidenta Andrzeje Dudy a jeho manželky v České republice začala setkáním 14. března 2016 se zástupci místních polských komunit. Zúčastnili se ho také členové naší Rodiny.
Na setkání na generálním konzulátu s Poláky ze Zaolší 27. dubna 2016 předseda Stanisław Karczewski vyznamenal členku Rodiny Martu Pilich Zlatým záslužným křížem uděleným prezidentem Andrzejem Dudou.
V uplynulém desetiletí pozvání velvyslanectví a konzulátu Polské republiky rádi využili: Marta a Józef Pilichovi, Maria a Mieczysław Witoszekovi, Anna a Henryk Wranikovi, Wanda a Edward Firlovi, Anna Popkowa, Anna Grzegorzowa, Helena Vittowa, Alena a Jan Lukacsovi, Krystyna Rosz.
Pamětní místa
Členové Katyňské rodiny u příležitosti vlasteneckých oslav pořádaných jinými organizacemi a institucemi v České republice a Polsku navštívili řadu pamětních míst.
Stonava. Na katolickém hřbitově je hrob dvaceti vojáků z 8. a 12. pěšího pluku Wadowice a polských policistů, kteří zahynuli v československo – polské válce v lednu 1919. Hned vedle je hrob Alojze Fridela, policisty ze Stonavy. Ne všichni Poláci zahynuli v boji, sedm nebo osm vězňů a zraněných bylo zavražděno československými legionáři z 21. střeleckého pluku. Naše členka Stefania Piszczek je dlouholetou opatrovnicí hrobu. Nad hrobem ve Stonavě řekla generální konzulka Anna Olszewska 24. ledna 2015: „Pro mě je tento hrob ve Stonavě symbolem Zaolší.“
„Pod Wałką“, městský park v Těšíně. Nacisté zde 20. března 1942 při veřejné popravě oběsili dvacet čtyři členů vojenského ozbrojeného odporu ZWZ AK. Deset vojáků bylo původem ze Zaolší. Dnes na místě dřevěného lešení stojí památník, vedle kterého se každoročně konají vzpomínkové obřady.
Místa související s pobytem polských legií. V období od listopadu 1914 do ledna 1915 v Jablunkově a okolí pobývalo velení polských legií. Byl to rezervní prapor v Bystřici, důstojnické kadetské školy v Jablunkově a vojenské oddělení Nejvyššího národního výboru v čele s W. Sikorskim v Návsi. Bylo vybudováno také několik nemocnic pro zraněné a nemocné legionáře. Slavnosti ke dni vojenských veteránů se konají pod pamětní deskou J. Piłsudského ve vile rodiny Lorenczuků v Jablunkově, kde velitel nějakou dobu pobýval, u desky W. Sikorského v budově polské školy v Návsí a u hrobu „Pod orłem“ na hřbitově v Jablunkově.
Životice. Vesnice na Zaolší, nyní součást Havířova. Jako odvetu za akci jednotky AK J. Kamińského-Strzały, kdy byl vykonán rozsudek na dvou mužích gestapa, zastřelili Němci 6. srpna 1944 třicet šest mužů ze Životic a sousedních vesnic a desítky dalších obyvatel bylo převezeno do koncentračních táborů. Po válce zde byl postaven pomník Matky životické podle návrhu karvinského sochaře Franciszka Świdra a v roce 1984 bylo vedle pomníku otevřeno Muzeum boje proti fašismu, pobočka Muzea Těšínska v Českém Těšíně. Organizátorem vzpomínkových událostí je město Havířov ve spolupráci s hlavním vedením Polského kulturně-osvětového svazu a dalšími organizacemi. Oslavy 70. výročí zločinu se zúčastnil ministr Stanislaw Ciechanowski.
Żwirkowisko v Těrlicku. Místo tragické smrti pilotů Franciszka Żwirki a Stanisława Wigury 11. září 1932. Jejich letadlo RWD-6, kterým po svém vítězství v Berlíně v mezinárodní soutěži turistických letadel Challenge letěli na leteckou rally do Prahy, se zřítilo během prudké bouře nad lesem v Těrlicku. Centrálním bodem Żwirkowiska je letecký pomník českého sochaře Juliuse Pelikána a symbolické hroby pilotů. V roce 1992 PZKO v Těrlicku otevřelo poblíž Żwirkowiska Polský dům Żwirki i Wigury s pamětní místností věnovanou pilotům. U příležitosti výročí tragédie se zde konají každoroční setkání studentů škol ze Zaolší s názvem Mladé Żwirkowisko.
Těchto vzpomínkových slavnosti se mimo jiné zúčastnili Wanda Firla, Helena Vittowa, Wanda Zmija, Stefania Piszczek, Stanisław Pindej.
Jastrzębie-Zdrój. Na své akce nás zvou přátelé z Katyňských rodin v Polsku. V Jastrzębie-Zdrój 10. dubna 2013 nás pan a paní Witoszkovi a Firlovi zastupovali na katyňských slavnostech spojených s Během Katyňana. Navázali také kontakt s organizací Sibiřanů. V Ustrońi se odhalení Katyňských desek 12. dubna 2015 zúčastnili pan a paní Firlovi a Pilichovi a v Istebné 13. dubna 2015 pan a paní Pilichovi a Lidia Kozera.
Katovice. Nejsrdečnější vazby nás spojují s Katyňskou rodinou v Katovicích. Pan a paní Witoszkovi, Anna Wranik a Józef Pilich se zúčastnili v roce 2011 slavnosti v Zemském policejním ředitelství. Na slavnosti ke Dni památky na padlé a zavražděné policisty Druhé polské republiky se v roce 2012 vydala delegace 20 členů Rodiny. Pozvání náčelníka Policie Katovického vojvodství na setkání rodin po zavražděných policistech přijali v roce 2012 pan a paní Firlovi a Wranikovi, o rok později pan a paní Pilichovi a Witoszkovi. Na vánočním setkání Katyňské rodiny v Katovicích 19. 1. 2019 nás zastupovali Jiřina a Jan Brodovi, Wanda Zmija a Stefania Piszczek. Členové rodiny se rovněž zúčastnili „Dne památky obětí Katyňského zločinu“ 17. 3. 2019 a zúčastnili se mše v posádkovém kostele v Katovicích.
Katyňští jezdci v Těšínském Slezsku. V roce 2001 se z iniciativy Wiktora Węgrzyna z americké diaspory Poláků konal 1. Mezinárodní motocyklový Katyňský závod po polských pamětních místech na východě. V roce 2006 nabídl jeden z účastníků expedice Mirosław Wenglorz z Kaczyc motocyklistům závod do Těšínského Slezska. Od té doby Katyňští jezdci každý rok navštěvují pamětní místa v Zaolší a setkávají se s jeho obyvateli, zejména školní mládeží. V roce 2014 navštívil Zaolší i Wiktor Węgrzyn. V rámci 12. setkání motocyklistů Wiktora Węgrzyna v Těšínském Slezsku pod heslem „100 let nezávislosti“ motocyklisté navštívili 16. – 20. května 2018 podhorskou část Zaolší. Doprovázeli je mj M. Witoszek, J. Pilich, H. Wranik, A. Grzegorzowa, H. Vittowa.
Polská základní škola Gustawa Przeczka v Třinci pozvala předsedu Józefa Pilicha na hodiny historie a polského jazyka pro žáky osmého a devátého ročníku. Józef Pilich seznámil mladé lidi s historií Katyňského zločinu, vyprávěl také o svých zkušenostech z války a odpovídal na otázky studentů.
Edukačně – integrační cesty
Členové Rodiny společně poznávají krásy současného Polska. Finanční podpora generálního konzulátu Polské republiky v Ostravě umožnila Rodině v září 2013 třídenní cestu do Varšavy. Její účastníci navštívili Staré Město, Polní katedrálu polské armády s katyňskou výstavou a Katyňské muzeum (tehdy dočasně v Muzeu polské armády).
Naše cesta do Wadowic a Inwałdu 16. 9. 2015 nám poskytla mnoho nezapomenutelných zážitků. Během ní jsme totiž narazili na stopy vztahující se k Zaolší. Na přední stěně baziliky Blahoslavené Panny Marie je umístěna pamětní deska na památku vojáků 12. Wadowického pluku polské armády a vojáků padlých v letech 1918-1945. Mezi jinými byla zmíněna Stonava. Mezi šedesáti miniaturami světové architektury v parku miniatur v Inwaldu se nachází také železniční stanice v Českém Těšíně.
Díky štědrosti našich sponzorů se nám po dvou letech úsilí podařilo v září 2017 uspořádat třídenní výlet do Varšavy. Navštívili jsme nové Katyňské muzeum na území varšavské Citadely a vzdali hold hrdinům Varšavského povstání u jejich památníku na Náměstí Krasińskich. V Żelazowej Woli si účastníci poslechli koncert a navštívili dům Fryderyka Chopina, a v Zielonej, kde byli ubytováni, muzeum režiséra Jerzyho Hoffmana, jehož filmy učí vlastenectví další generace Poláků. Atmosféru výletu umocnila přítomnost členů Katyňské rodiny z Katovic, které jsme pozvali. Děkujeme našim dárcům, že dali této malé, dosud žijící hrstce rodin katyňských obětí radost ze společně stráveného času a poznávání krás dnešního Polska.
V dubnu 2018 jsme připravili poznávací výlet do Slezského muzea v Katovicích, kde jsme po jeho návštěvě položili květiny u pomníku padlých a zavražděných policistů, navštívili posádkový kostel a naše přátele z Katyňské rodiny v Katovicích.
Další příležitostí k poznání současného Polska byl 20. – 21. září 2018 dvoudenní výlet do Żywca a Tarnowských Hor s přenocováním v Pławniowicích. Navštívili jsme Park miniatur regionu Żywiec a Pivovarské muzeum v Żywci a další den zámek v Pławniowicích a historický stříbrný důl v Tarnowských Horách.
Nezapomenutelné zážitky nám také poskytl výlet po hradech v Dolním Slezsku 10. – 11. 9. 2019. Na trase se nacházely Moszna a Książ – zde s přenocováním v hradním komplexu.
Otylia Toboła